Záporné úrokové sazby – představují reálnou hrozbu, nebo jsou pouzem ekonomickým strašákem?

Už od léta nás média „masírují“ tvrzením, že za možnost uložení peněz na spořícím účtu budeme muset bankám již brzy platit. Naštěstí není realita tak depresivní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Přesto mohou mít záporné sazby na některé aspekty našeho života zcela nepředvídatelný dopad. Podíváme se na to, kde se vlastně ona záporná sazba vzala, a která z českých bank už o jejím zavedení v krátkodobém horizontu uvažuje.

Záporné sazby prozatím jen za hranicemi

Od prvních letních dní se počet bank, jež tuto ekonomickou berličkou používají, značně rozrostl. Aktuálně jsou na seznamu už čtyři kandidáti:

• Credit Suisse (Švýcarsko)
• Jyske (Dánsko)
• UBS (Švýcarsko)
• UniCredit Bank (Itálie)

Ovšem nejde o jejich výmysl. Naopak. Částečně se tímto krokem snaží „přehodit“ na své klienty zátěž, kterou na jejich bedra naložila již v roce 2014 Evropská centrální banka (ECB). Právě ona totiž v roce 2014 srazila tzv. depozitní sazbu na nulu a v jejím snižování nadále pokračovala, takže se aktuálně její hodnota pohybuje okolo mínus půl procenta.

Co je depozitní sazba?

A co to vlastně ta depozitní sazba je? Jde o sazbu, která úročí všem komerčním bankám krátkodobé vklady. Jde vlastně o takovou motivaci, podle níž by banky neměly peníze ukládat, ale naopak je půjčovat lidem a tím znovu roztočit ono pomyslné kolo ekonomiky. O tom, zda a jak je toto opatření funkční, se zde rozepisovat nebudeme. Šlo by o látku na další samostatný článek. Ovšem realitou je, že aktuálně má tzv. depozitní sazbu „pod nulou“ většina západní Evropy. Mezi výjimky patří Island, Norsko, Velká Británie a Česká republika (a další východní státy). Je to tak, naší České národní bance (ČNB) se naopak povedlo po krizi tyto sazby zvýšit.

Klientů bank se záporné sazby týkají, ale jen některých

Některé západní banky se proto od „drobného střádání“ snaží odradit i své klienty. Naštěstí se prozatím veškerá plánovaná opatření týkají jen velmi vysokých vkladů a nevypadá to, že by se situace měla v nejbližší době změnit. A jaká konkrétní opatření máme na mysli? Například dánská Jyske Bank již má nachystánu minusovou sazbu 0,75 %. Ovšem zatím jen pro velké vklady, a to nad 750 000 dánských korun (podle aktuálního kurzu jde o ekvivalent cca 2,5 milionu Kč). Ze všech čtyř zmíněných bank je její opatření nejpřísnější, protože počítá s nejnižší maximální částkou. Tu samou sazbu si totiž připravila i Credit Suisse, ovšem až pro částky nad dva miliony švýcarských franků (cca 25 milionů Kč). U UBS pak majitelé více než 500 tisíc eur (12 ,8 milionu Kč) zaplatí 0,6 procenta a klienti UniCredit Bank se pak musí obávat až při částkách, přesahujících milion eur(asi 25,6 milionu Kč).

Krátce se ještě můžeme pozastavit nad otázkou zvolených limitů. Proč právě tato výše? V zásadě jde o to, že drobní střadatelé si mohou peníze snadno převést z banky do banky nebo si je v nejhorším případě uložit i o štrozoku. Ovšem pro opravdu velké hráče je převod do hotovosti jednoduše příliš velkým rizikem a leckdy nepřipadá v úvahu ani změna banky. Pro ně tedy bývá stále výhodnější mít peníze v bance, byť s aktuálně mírně záporným úrokem.

Hrozí zavedení záporných sazeb i v ČR?

Pokud pomineme dosud nezodpovězenou otázku směřování UniCredit Bank – jak reálné je riziko, že by se k podobnému kroku uchýlila i ČNB? Rádi vás uklidníme. Vzhledem k tomu, jaký postoj k této otázce zaujímala až do dnešního dne, nejsou záporné sazby velmi pravděpodobně na pořadu dne. Úrokové sazby sice mohou klesnout na nulu, ale do mínusu by jít neměly. A pokud by přece jen bylo třeba měnovou politiku nějak „rozvolnit“, došlo by pravděpodobně k tzv. devizovým intervencím.

Záporná sazba jako hrozba pro české penzijní fondy

Že se vám záporné sazby netýkají, protože si o takovém množství naspořených peněz můžete nechat jenom zdát? Jestliže se snažíte připravit se na stáří prostřednictvím nějakého českého penzijního fondu, pak nejspíš díky této intervenci ČNB letos spláčete nad výdělkem. Právě záporné sazby jsou totiž obviňovány z toho, proč většina českých penzijních fondů letos zhodnotila své vklady jen velmi slabě nebo dokonce vůbec ne. Mohou za to i další faktory, například ekonomická nejistota. Většina konzervativních fondů totiž investuje mimo jiné i do českých státních dluhopisů a právě ty nabízely v předchozích letech jen velmi nízké, leckdy dokonce až záporné výnosy. Svůj podíl na tom měl i velký zájem zahraničních investorů, kteří se snažili najít vhodné investiční prostředky pro své aktuálně volné finance.

Další články

• Záporné úrokové sazby si dokáži představit jen obtížně – ČNB.cz
• Záporné úrokové sazby nepřináší jen výhody. Dočkáme se jich v Česku? – Hypoindex.cz

• Záporné úrokové sazby – představují reálnou hrozbu, nebo jsou pouzem ekonomickým strašákem?
• Autor článku: Mgr. Radek Štěpán
• Publikováno: 31. 7. 2020
• Kategorie: Hypotéky, Novinky, Půjčky